ženy a média

Evropský parlament schválil tento týden zprávu, která upravuje slaďování rodinného života mladých žen s jejich studiem. Cílem zprávy je pomoci všem těm, kteří se již stali rodiči a přitom se dále vzdělávají, ať už studiem na škole nebo jiným druhem vzdělávání.

Daňové úlevy, ubytování přizpůsobené rodinám s dětmi, péče o děti během studia, flexibilní studium - to všechno jsou úlevy, o nichž zpráva Evropského parlamentu hovoří. Dle návrhu by členské státy EU měly snížit, či zcela zrušit zdanění pro mladé lidi, kteří studují, pracují a starají se o rodinu nebo závislé osoby (tedy nikoliv jen pro osoby pečující o děti). Státy by rovněž měly poskytovat zvýhodněné studentské pojištění, zejména sociální a zdravotní.

V nové Sarkozyho vládě bude post ministryně financí zastávat 51letá právnička a ekonomka Christine Lagarde. Francie tak bude mít vůbec poprvé v čele tohoto rezortu ženu.

Ve prospěch Christine Lagarde hovoří zejména fakt, že se dokázala prosadit v USA. Bohaté zkušenosti totiž získala zejména díky práci pro jednu z největších amerických právních firem - Baker & Mackenzie, v jejímž čele vůbec jako první žena stanula. Její specialitou je pracovní právo a boj s ekonomickými kartely. Ani v politice není žádnou novickou. Před dvěma lety se stala ministryní obchodu, před měsícem si ji Sarkozy vybral na ministerstvo zemědělství. Dařilo se jí také ve sportu - je mistryní Francie v synchronizovaném plavání.

Vilma Espin Guillois - nejvlivnější žena kubánského režimu, která proslula jako bojovnice povstalecké armády a obhájkyně ženské emancipace, v pondělí v Havaně zemřela ve věku 77 let.

Manželka Raúla Castra, momentálně prozatímního nejvyšší představitele země, vystupovala jako "polooficiální" první dáma Kuby po 45 let. Suplovala tak roli životní družky Fidela Castra, která však nikdy žádnou oficiální roli nehrála.

Kubánský režim zdůrazňuje především její angažovanost v boji za práva žen. Její jméno tak bude už navždy spojeno s úsilím o rovnoprávnost ženského pohlaví.

Plavkyně Yveta Hlaváčová je první ženou, která zdolala Vltavu. Během sedmidenní plavby z Týna nad Vltavou do Prahy uplavala přesně 138,7 kilometrů, nejdelší z etap přitom měřila bezmála 25,3 kilometrů. Naposledy se do Vltavy ponořila v neděli, když vyrazila na závěrečnou etapu z Davle na pražskou Smíchovskou pláž - 22kilometrovou vzdálenost uplavala za 4 hodiny a 55 minut. Hlaváčová strávila ve vodě bezmála 31 hodin - během hodiny tak průměrně uplavala kolem 4,5 kilometrů. Žádná žena ještě takovou plavbu neabsolvovala.

Akci brala Hlaváčová jako přípravu na opětovný pokus o zdolání kanálu La Manche, jenž uskuteční za dva měsíce. Během plavání prý nezažila žádnou krizi, pouze se obávala o rameno a jiné zdravotní problémy, nakonec se vše obešlo bez potíží. Místy ji ale trápila studená voda, která při závěrečné etapě dosáhla jen k osmi stupňům.

Podle průzkumu občanského sdružení Fórum 50 % a Centra pro výzkum veřejného mínění je většina populace (87 %) přesvědčena o společenské užitečnosti zapojování žen do politiky a zároveň o tom, že stávající zastoupení žen ve veřejných funkcích není dostačující (72 %). Více než dvě pětiny respondentů (42 %) si myslí, že ženám je zabráněno, aby vstupovaly do politky. Více než tři čtvrtiny (77 %) oslovených uvedli, že je třeba aktivně podporovat vstup žen do politiky.

Pro zavedení kvót se vyjádřily bezmála dvě pětiny respondentů a respondentek - v ročním srovnání (červen 2006 - květen 2007) se souhlas zvýšil z 35 na 39 procent. Ze všech možných opatření, která by podporovala vyrovnané zastoupení žen v politice, však kvóty získaly nejmenší podporu (pro 39 procent, proti 51 procent), a to zejména mezi muži. Příliš velké rozdíly však nebyly ani mezi ženskými odpověďmi - 47 procent dotázaných se vyslovilo pro kvóty, 41 procent žen označilo zavedení kvót za nevhodné.

Právo ženy i muže svobodně rozhodovat o své sexualitě a reprodukčním životě - to je nový postoj organizace Amnesty International. Myšlenkový posun ale okamžitě po zveřejnění vyvolal hněv Vatikánu - situace zašla tak daleko, že nejvyšší církevní představitelé nabádají katolíky, aby přestali tuto organizaci podporovat. Důvod? Amnesty International se údajně odchýlila od svého původního poslání, a sice ochrany lidských práv, tedy včetně ochrany nenarozeného jedince.

Drama pěti bulharských sester, opakovaně v Libyii odsouzených k trestu smrti za úmyslné nakažení více než čtyř stovek místních dětí virem HIV, spěje ke zdárnému konci. Bulharské zdravotnice budou v nejbližších dnech propuštěny po osmiletém věznění. O "prominutí" jejich trestu se zasloužila iniciativa EU, v čele s evropskou komisařkou pro zahraniční vztahy a německým ministrem zahraničí.

Obvinění sester a přiznání viny za nakažení dětí provázely od počátku spekulace. Lékaři prokázali, že virus HIV se v Benghází šířil dávno před příchodem sester, za což mohly nevyhovující hygienické podmínky v nemocnici, včetně nedostatečné sterilizace zdravotnického materiálu. Sestry se k vině měly přiznat údajně až po mučení elektrickým proudem.

Za milost pro sestry žádala Libye čtyři miliardy eur. Evropané však zaplatit nechtějí, neboť by tak teoreticky přiznaly vinu pěti sester. Naproti tomu nabízejí léčení nakažených dětí. Do dnešního dne jich zemřelo 56, další jsou v kritickém stavu.

Včerejší jednání vlády signalizuje, že přijetí vůbec prvního diskriminačního zákona v ČR je na dobré cestě. V čem by mohl pomoci ženám? Tak například v otázce platové diskriminace. Je obecně známo, že ženy (nejen) ve vedoucích funkcích pobírají až o polovinu méně finančních prostředků než muži, a to navzdory tomu, že mnohdy kvalifikačně přesahují mužské kolegy. 

Nový zákon by takto "poškozeným" ženám umožňoval zaměstnavatele zažalovat. Přijetí tohoto zákona a jeho uvedení v platnost by tak mohlo být jedním z prostředků, jak odstranit nejen platovou diskriminaci mezi pohlavími, ale diskriminaci na pracovišti obecně. Ať už se to týká mzdových rozdílů, preferování mužů pro výkon řídících pozic, diskriminaci žen kvůli dětem a tzv. pozitivní diskriminace (např. zavedení kvót pro ženy na kandidátkách jednotlivých politických stran) ... na to všechno návrh zákona pamatuje. 

Důležité přitom je, že soudy vůbec poprvé dostanou podrobný návod k tomu, co to vlastně diskriminace je.