ženy a média

Více než stovka íránských žen každoročně opustí brány výcvikového střediska policejní akademie. Také země, jež dbá na striktní odívání žen a nedovoluje jim, aby se oblékaly v rozporu s islámem, má vlastní policistky.

Za povoláním většího počtu policistek do úřadu stojí především narůstající kriminalita žen. Poslední dobou se v Íránu zvyšuje počet vražd - oběťmi se nejčastěji stávají manželé, jenž ženy dlouhodbě fyzicky i psychicky týrali.

Členka kabinetu Gordona Browna, Hazel Blears, chce posílit roli žen v britských mešitách, a zapojit je do boje proti extremismu.

"Nevěřím, že muži mohou mluvit za ženy. Pohled žen by měl být součástí diskuze, protože mají velký vliv na mladé muže uvnitř jejich komunity," vysvětluje Blears.

Volně uvázaný pestrobarevný šátek, výrazné nalíčení, obarvené vlasy, moderní sluneční brýle, oblečení podle posledních trendů, které tvaruje ženskou postavu. Netradiční mužský účes a extravagentní oblečení. Takhle nějak to poslední dobou vypadá v teheránských ulicích. A to navzdory tomu, že tamní vláda zpřísnila normy týkající se oblékání už letos v dubnu. To proto, aby především umravnila ženy a vymýtila "západní" styl.

Slavný tenisový turnaj Wimledon v uplynulých dnech ukázal, že na jeho kurtech se může odvíjet silný lidský příběh, nikoliv tedy jen sportovní výkon. Deblová dvojice Mirza - Peer neřešila jen otázku výhry či prohry. Aby vůbec mohly nastoupit na kurt vedle sebe, musely ustát mnohem větší boj.

Zdá se vám ten příběh zcela obyčejný? Pak vězte, že tomu tak není. Za spojenectvím deblového páru muslimky a židovky stojí víc než jen dva zcela odlišné světy. Především odvaha prosadit si svou a nebojácně jít za svým snem.

Egyptské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že zavádí úplný zákaz ženské obřízky. Doposud zákon povoloval obřízku pouze ze zdravotních důvodů, to ale bylo často zneužíváno. Podporu tomuto kroku vyjádřili i církevní představitelé, když uvedli, že tato praktika nemá oporu v Koránu ani Bibli.

Ženská obřízka je stále běžná v muslimských i křesťanských rodinách - na základě rozhodnutí rodiny ji dívky musí podstoupit proto, aby se uchránila jejich neposkvrněnost. Často však obřízka vede k velkému poškození pohlavních orgánů, psychické újmě a zdravotním problémům, protože ji provádí lékařsky nevyškolený personál, navíc při nevyhovujících hygienických podmínkách. 

Začalo to celkem nenápadně - to americký časopis pro pány Maxim oznámil, že v červencovém čísle otiskne sérii fotografií velmi lehce oděných bývalých vojaček izraelské armády. Samotné fotky by zase tolik nepobuřovaly, vždyť pánské magazíny jsou na nich založeny. Problémem ale je, že reportáž "Ženy z izraelských ozbrojených sil" vznikla na popud izraelské ambasády v New Yorku, jako součást kampaně, jejímž cílem je vylepšit obraz Izraele v zahraničí.

Vraždy ve jménu cti, vraždy kvůli tomu, že si dívka odmítá vzít předem vybraného muže, vraždy proto, že žena dle mínění mužů "zostudila" celou rodinu - to je zvyk islámu, s jehož "realizací" se poslední dobou setkáváme také v Evropě. Muslimské ženy se stávají obětí (pro nás) nesmyslných obvinění stále častěji. Ať už je to kvůli snahám vést moderní život, emancipačním tendencím, výběru jiného partnera nebo proto, že ženy jsou znásilněny, to všechno je považováno za zostuzení rodiny. A to je prohřešek, který se dle islámského práva musí trestat.

"Vykonavateli" práva dle islámského výkladu přitom nejsou soudy nebo jiné odpovědné orgány, nýbrž mužští členové rodiny či nejbližší přátelé (nejčastěji otcové a bratři). Pomineme-li, z našeho pohledu, banální důvody, které k tomu vedou, je nemyslitelné, aby o smrti ženy (a člověka obecně) rozhodovali nejbližší členové rodiny a přitom za své činy zůstali nepotrestáni.

"Ačkoliv trvá násilí mezi Izraelci a Palestinci, bude v příštích týdnech možno obnovit mírový proces na Blízkém východě,“ prohlásila evropská komisařka pro zahraničí Benita Ferrero-Waldner minulý čtvrtek skončené mezinárodní koferenci o postavení žen na Blízkém východě. Na šest desítek političek, v čele s šéfkou státního departementu Condoleezzou Rice a izraelskou ministryní zahraničí Cipi Livni, jednalo ve Vídni dva dny.

Na konferenci svolané šéfkou rakouské diplomacie Ursulou Plessnikovou za účelem "dát ženským političkám příležitost se vyjádřit k tématům, u kterých jejich mužské protějšky vyčerpaly všechny možnosti", byla přítomna řada vysoce prominentních osobností, například předsedkyně Valného shromáždění, ministryně Maďarska a Chorvatska, jakož i zástupkyně Egypta, Libanonu, Pákistánu nebo Jordánska.