ženy a média

Většina deníků dnes shodně informovala o úmrtí české občanky v Chorvatsku. Samotná zpráva, ač je bezesporu tragická, však není námětem tohoto příspěvku. Analyzován bude až titulek, který zastřešil informace o celé události. Prakticky všechny tiskoviny převzaly zprávu od ČTK, tudíž shodně užily nadpis: "Třetí Čech zemřel v Chorvatsku".

Na první pohled je zřejmé, že v Chorvatsku zemřel MUŽ. Titulek je tak jen dalším z jazykových faulů, které znevýhodňují na stránkách periodik ženy. Jenže když se podíváme na obsah celého textu i titulku detailněji, opakovaně zjistíme, že ani v tomto případě nelze učinit tak jednostranný závěr.

Při analýze mediálních textů je patrné, že jména cizích státních příslušnic jsou stále přechylována, spolu s tím ale najdeme i celou řadu nepřechýlených tvarů. V mediální praxi tak nepanuje shoda, vysledovat lze užívání obou variant. 

Přechylování ženských příjmení dokládá rozkolísanost jazykové normy. Většina redakčních příruček zahrnuje doporučení nepřechylovat známá a jedinečná příjmení a ta, u nichž by přechýlené tvary zněly "těžkopádně" (např. Marilyn Monroe, Edith Piaf, Yoko Ono, Sharon Stone, Britney Spears). Navzdory tomu se ale v rámci tuzemských periodik často setkáme také s velmi násilným přechylováním (např. Agelina Jolieová, spíše však příklad nositelky Nobelovy ceny za fyziku Rita Levi-Montalcini = Rita Leviová-Montalciniová).

V souvislosti s přechylováním si lze položit několik otázek: Nedochází díky tomu k faktické záměně osoby? Je přechýlené příjmení rovnocenné s původním tvarem? Proč vůbec "počešťovat" cizí příjmení?

Nedávno proběhla regionálními deníky vydavatelství VLP zpráva o tom, že o místa "romských strážníků" v Mostě se zajímají pouze ženy. Zakořeněnost generického maskulina v české mluvě rozhodla o tom, že mužský tvar dominoval už v titulku, přestože v samotné zprávě autor textu užíval korektní přechýlené tvary vždy, když zmiňoval ženy. Informativní schůzky se tak zúčastnilo sedm zájemkyň, přítomné účastnice měly připraveny řadu dotazů ... navzdory tomu se ale rodově korektní varianta budoucích strážnic neobjevila ani jednou.

Bylo to z důvodu již zmiňované zakořeněnosti generického maskulina nebo proto, že si (nejen tento) autor nevěděl rady se správným tvarem? Jak vůbec přechýlit spojení městský strážník? ...

Benešovský deník zastřešil článek titulkem Železní muži a ženy se vydají na Posázavskou trilogii. Je to správně? 

Korektní užití rodově specifických pojmů(problematika vysvětlena zde)se v tomto případě minulo účinkem, neboť odhalilo obvyklý jazykový problém. Z hlediska jazykové korektnosti je potřeba text doplnit o správný tvar, jenž si žádá ženský rod (ženy). Správně by tak titulek měl znít: Železní muži a železné ženy se vydají na Posázavskou trilogii. 

To dokresluje skutečnost, že současné používání rodově specifických pojmů klade zvýšené požadavky na žurnalistky a žurnalisty a vyvolává debatu nad tím, zda lze uvedené skutečnosti v mediální praxi vůbec aplikovat (zejména kvůli nárůstu počtu znaků, nepřehlednosti a grafickému ztvárnění daného periodika). (kz)

Právě dnes, 28. března, se u nás slaví Den učitelů. Tradiční dominance generického maskulina nejen v názvu, ale i textu, který u této příležitosti publikoval deník Právo, nejspíš už nepřekvapí. Dnes tedy slaví pouze učitelé-muži, nebo také učitelé-ženy? Lingvistka Jana Valdrová by na základě svého bádání doplnila, že mužský tvar v příjemcích sdělení vyvolává dojem, že jde pouze o muže ...

Genderová lingvistika je poměrně nový proud mezi lingvistickými disciplínami. Čím se zabývá? Sleduje rozdíly ve vyjadřování žen a mužů, všímá si odlišností v komunikaci obou pohlaví a analyzuje, jakým způsobem jsou v jazyce zakotveny mužské a ženské role, a následně, jaký to má dopad na role obou pohlaví ve společnosti. Přínos této disciplíny je především v tom, že upozorňuje na problematiku nadužívání generického maskulina nejen v mediálních textech, ale mluvě obecně.

Vědecká obec nazírá na používání generického maskulina rozdílně. Zatímco jeden proud (např. Jana Valdrová) tvrdí, že mužské tvary, které dominují prakticky ve všech mediálních i jiných textech značně diskriminují ženy, ten druhý (např. Michaela Černá, Světla Čmejrková) už tak radikální není. Současné používání rodově specifických pojmů totiž považují za násilné a nepřirozené.