ženy a média

V pořadu Českého rozhlasu Dopoledne s Leonardem hovořil lingvista František Daneš na téma genderová lingvistika a právní texty. V diskuzi se ale zabýval například i přechylováním v češtině. "Čeština rozlišuje velmi výrazně názvy mužů a žen. Ke každému mužskému jménu dovedeme snadno vytvořit ženský protějšek. Takovému popisu se říká přechylování. Je pro nás celkem samozřejmou věcí, takže se musíme ptát: Jak je možné, že se v právnických textech užívají zásadně mužské podoby?"

František Daneš pokračuje: "Je to dáno tím, že ony slovní dvojice typu žadatel- žadatelka nejsou symetrické. Uvedu příklad: Z informace, že o podporu se přihlásilo sto padesát žadatelů, se nedozvíme, zda jde o muže, ženy, nebo obojí. Podstatné jméno žadatel je sice z hlediska gramtiky rodu mužského, ale z hlediska rodu biologického je tu užito jako rodově neutrální. Naproti tomu ženské jméno žadatelka rodově neutrální nikdy není a vždy pojmenovává jen a pouze osoby ženského pohlaví. Jména ženského rodu jsou tedy rodově příznaková. Objevují se ovšem výtky proti tomu, že jsou tyto názvy nesymetrické, nerovnoprávné ..."

Je to právě genderová lingvistika, která bojuje proti nadužívání generického maskulina. "Tito genderisti, mohu-li toho slova užít," říká František Daneš, "vyslovují nesouhlas s rodově neutrálním užíváním mužských podob a požadují zrovnoprávnění obou gramtických forem. Prakticky by to znamenalo psát a také říkat například: každý žadatel/žadatelka je povinen/povinna." Jako příklad uvádí Daneš právní texty, které samy o sobě už obsahují velké množství takových jmen a jsou plné složitých větných konstrukcí - to samo o sobě už přispívá ke obtížné srozumitelnosti textu. "Provedení naznačeného zásahu by tento text výrazně prodloužilo a zkomplikovalo. (...) Opravdu se lze stěží domnívat, že by takováto podoba právních textů byla pro autory dokumentů a nakonec i pro nezaujaté uživatele vůbec únosná."

O rovnoprávnost žen je třeba usilovat někde jinde, myslí si František Daneš. "V jazycích typu češtiny jsou požadavky bojovníků za rovnoprávnost v češtině, inspirovaných angličtinou, těžko proveditelné."

zdroj: "Genderová lingvistika se do práva nehodí", LN, 16.10.2007, roč. 20, č. 241, s. 17 - Věda