Když je žena jen polovinou muže
Íránské ženy poslední dobou protestují proti diskriminačnímu útlaku a nerovnoprávnému postavení ve společnosti, například tím, že se bouří proti zákazu oblékat se "moderně".
Markéta Kutilová píše, že "mnoho žen v Íránu si svou situaci neuvědomuje, ale jsou i takové, které jsou přesvědčeny, že ženy jsou v Íránu občany druhé kategorie. V posledních letech vznikly desítky ženských skupin. Vydávají noviny, časopisy, mají vlastní tiskovou agenturu, centra, knihovny, internetové stránky, a vloni dokonce vyrazily do boje s vlastní petiční akcí nazvanou Jeden milión, jež požaduje zrovnoprávnění žen s muži."
Nevýhody kvůli druhořadému postavení
Diskriminace Íránek je zjevná, koneckonců stejně jako všech žen žijících v zemích, kde dominuje islám. At už je to nerovnoprávné postavení ve společnosti jako takové, nutnost zahalovat se, domácí násilí či nesporná nadvláda muže nad ženou, to všechno přispívá k tomu, že ženy mají v těchto končinách pouze poloviční hodnotu. "Například u soudu má výpověď dvou žen stejnou hodnotu jako jednoho muže. Manžel může ženě zakázat chodit do práce, chodit ven z domu, musí dát svolení k operaci ženy, dát svolení k vydání cestovního pasu. (...) Pokud se chce žena rozvést, musí dokázat, že manžel je buď závislý na drogách, ve vězení, není schopen zajistit dost peněz pro rodinu, má nějakou odpor vzbuzující nemoc, nebo je impotentní," uvádí v reportáži Markéta Kutilová.
Zatímco v západních kulturách bylo dlouho typické, že děti byly po rozvodu svěřovány výhradně do péče matky, v zemích, kde vládne islám, je tomu stále přesně naopak. "Po rozvodu většinou ženy nemají právo získat děti do vlastní péče. Soudy někdy udělí výjimku, pokud jsou děti mladší sedmi let."
Když změně brání obavy
Íránská policie vůči ženským aktivistám podniká razie, naposledy letos v březnu, přesně na Mezinárodní den žen. To totiž íránské ženy vyrazily do ulic, aby upozornily na diskriminaci žen a porušování ženských práv - na tři desítky z nich se ocitly ve vězení, další byly zbity přímo na místě. V této souvislosti vznikla ženská petice Jeden milión - milion podpisů má upozornit na nerovnoprávné postavení íránských žen.
Jak ale uvádí Markéta Kutilová, petice byla přijata velmi rozporuplně. Ocenili ji zejména vysokoškolští studenti a studentky, tedy vzdělanější část populace, všichni reformisté, a samozřejmě ženy, jež na vlastní kůži pocítily diskriminaci. "Za deset měsíců, kdy petice běží, ji podepsalo jen kolem 40 000 lidí. Kvůli jejímu šíření už mnoho lidí skončilo ve vězení či u výslechu. Navíc se lidé bojí napsat někam svoje jméno." A to i přesto, že s požadavky uvedenými v petici souhlasí. Obavy z postihu jsou v Íránu silnější než touha volající po změně.
Situaci navíc komplikuje fakt, že navzdory diskriminaci se v Íránu vyskytuje řada žen, jež nehodlají na aktuálním stavu nic měnit. Žijí v souladu s islámem, trendům ze západu i emancipačním tendencím se vyhýbají. Skupina konzervativních žen proto nedávno oznámila, že přijde s vlastní protipeticí.
zdroj citací: Kutilová, Markéta. "Žena je jen polovinou muže", 30.8.2007, Reflex, roč. 18, č. 35, s. 60
Každý má snad práva
(Michaela Viktorýnová, 16. 12. 2008 15:13)