ženy a média

Žena by měla sama rozhodovat o interrupci - to je názor většiny Čechů a Češek. Jak vyplývá z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, v němž se občané a občanky vyjadřovali také k tomu, v jakých případech by potrat měl být povolen, 72 procent respondentů a respondentek souhlasí s tím, že žena má právo o interrupci rozhodovat sama. Pětina občanů uvedla, že interrupce by měla být povolena jen s přihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohledům na dítě a ženu. Každý dvacátý oslovený se domnívá, že těhotenství by mělo být povoleno pouze v případě ohrožení života ženy.

Pouhé jedno procento uvedlo, že interrupce by měly být zcela zakázány. Právo žen svobodně rozhodovat o potratech častěji odmítají věřící, lidé šedesátiletí a starší, muži a respondeti se základním vzděláním ...

Nespokojená manažerka. Jedna z nejvýše postavených právniček v General Electric podala na firmu žalobu pro diskriminaci kvůli pohlaví. Jménem svým a dalších 1500 manažerek GE by Lorene Schaefer chtěla formou kolektivní žaloby získat odškodné 500 milionů dolarů.

GE její tvrzení popírá. Poukazuje na to, že podíl žen mezi více než 180 vyššími manažery společnosti vzrostl z 9 % v roce 2001 na 14,5 %. Spolu s tím se zvýšil počet vedoucích pracovnic jak na "seniorských", tak i "juniorských" pozicích. Společnost navíc byla opakovaně oceněna za svou firemní politiku v oblasti rovných příležitostí, od roku 1997 přitom v koncernu GE funguje Ženská síť, která prosadila iniciativu "Rozvoj žen - vedoucích pracovnic". Otázkou pak zůstává, proč má koncern vůbec čelit takové žalobě ...

Počet žalob kvůli diskriminaci na základě pohlaví stále vzrůstá, první případy se objevují také v ČR ...  

Ženy ve vedoucích funkcích dostávají zhruba o polovinu nižší plat než muži. Zatímco průměrný plat mužů na manažerských postech je 61 945 korun, ženy dostávají v průměru o 29 322 korun méně. Na řídicích pozicích pracuje v ČR téměř sedm procent zaměstnanců, ženy tvoří více než dvě pětiny (42,6 procenta). Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Nejvýraznější rozdíly mezi platy mužů a žen na manažerských místech jsou na postech ředitelů a prezidentů velkých podniků. Průměrný plat mužů na těchto pozicích je 109 464 Kč. Žena postavená do čela firmy dostává v průměru 41 367 korun ...
Za rozdílem platů mužů a žen v řídicích pozicích stojí podle ekonomů především to, že ženy zastávají nižší manažerské posty než muži. Někteří analytici nevylučují ani vliv diskriminace.

Jaký vliv má pohlaví a sexuální orientace na čtení map? Výzkum ukázal, že nejlépe čtou v mapách heterosexuální muži a naopak nejhůře heterosexuální ženy. Heterosexuální muži čtou mapy lépe než gayové a ti zas lépe než lesbičky. Nejhůře ve srovnání dopadly heterosexuální ženy. Profesorka Elizabeth Maylor ale dodává, že věk dává našim mozkům zabrat - mužské mozky stárnou rychleji než mozky ženské, bez ohledu na sexuální orientaci. "To je opravdu nový poznatek. Dosud jsme nevěděli, že rychlost stárnutí mozku závisí jen na pohlaví, a nikoliv na sexuální orientaci," dodává. Na výzkumu se podílelo přes 198 tisíc dobrovolníků a dobrovolnic ve věku od dvaceti do pětašedesáti let. Muži si lépe poradili při úkolech, jako je virtuální otáčení různých předmětů a odhady úhlů, zatímco ženy s verbálními úkoly a při zapamatování míst, kde se nacházejí různé objekty. Ačkoliv muži lépe mapy čtou, ženy si zase lépe pamatují, kde ty mapy jsou.(Metro)

Rakouský tisk si v poslední době začal všímat skutečnosti, že v čele vysokých škol v zemi nestojí ani jediná žena. Vyprovokovaly to tři nedávné volby rektorů. Ani v jednom hlasování neprošla kandidátka na rektorku, přestože všechny měly výbornou výchozí pozici. Na vídeňské akademii výtvarných umění neuspěla Clémentine Deliss, na univerzitě v Kremži nebyla favorizovaná prorektorka Ada Pellert univerzitním senátem, složeným ze zástupců profesorů, studentů a správních zaměstnanců školy, univerzitní radě vůbec navržena. Na vídeňské zemědělské univerzitě senát naopak uvedl navrhovanou Ingelu Bruner dokonce na prvním místě, rada však raději celý návrh zamítla a vůbec o něm nehlasovala, než by zvolila ženu ...

Opuštěným svobodným matkám v Německu dosud ve většině případů zbudou nejenom oči pro pláč, ale i prázdná peněženka. Křesťanští konzervativci ve vládě totiž chtějí zachovat privilegia pro matky, které byly vdané. Přestože někteří z nich jsou sami otci nemanželských dětí.

"Dělit matky do kategorií podle rodinného stavu? Tak to tedy ne!" řekla si Heike Preussová, žena v domácnosti, která sama vychovává čtyři děti. Díky jejím žalobám a pětiletým tahanicím se nyní pro desetitisíce žen s podobným osudem rýsuje lepší budoucnost. Před pár dny totiž Spolkový ústavní soud v Karlsruhe označil stávající zákon o vyživovací povinnosti pro samoživitele, jenž zvýhodňuje rozvedené matky oproti svobodným, za odporující zákonu o rovnoprávném postavení ...

Obtěžování na pracovišti se ženy v Česku stále nemohou účinně bránit. Antidiskriminační zákon, který by je měl chránit, totiž ani včera vláda neschválila. Ministři se k normě, která měla platit již od vstupu Česka do Evropské unie v květnu roku 2004, mají vrátit na některém z příštích zasedání kabinetu. Organizace bojující za práva žen se zlobí. "Je to symbolické vyjádření Českého státu k tomu, jak se dívá na problematiku rovných příležitostí. A že ji bohužel nebere moc vážně," říká Linda Sakačová ze společnosti Gender Studies. Nespokojení jsou také odboráři. "Je to velmi nešťastné počínání vlády," komentoval zasedání kabinetu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.

Antidiskriminační zákon má lidem zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení. Vylučuje diskriminaci kvůli sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, jazyku, náboženství či majetku. (Brněnský deník)

S nedostatkem řidičů se nyní potýká ČSAD MHD Kladno. Na městských a příměstských linkách chybí firmě více než deset lidí, v minulých dnech proto rozjela náborovou kampaň. V jejím rámci se rozhodla oslovit především ženy. "Sháníme i muže, ale kampaň je zaměřena především na ženy. Řídit autobus dnes není o nic složitější než jakékoliv osobní auto. Oproti minulosti odpadly náročné fyzické práce jako výměna kol, kterou nyní zajišťují dílny a řada vozů je navíc vybavena posilovačem řízení," potvrdil ředitel společnosti Ludomír Landa. ČSAD prý ve spolupráci s Úřadem práce v Kladně zajišťuje i rekvalifikační kurzy na skupinu D. "Zájemkyně a zájemce to ve výsledku nic stát nebude, jen musíme mít jistotu, že pro nás chtějí pracovat," dodal Landa. Kampaň odstartovala v minulém týdnu, odezva je proto zatím mizivá. Firma má nyní zhruba 240 řidičů, v minulosti už v Kladně ženy autobus řídily. (Kladenský deník)

Výzkum provedený americkou obchodní školou Tuck School of Business v Dartmouthu objasňuje, proč je stále tak nízký počet žen zaměstnaných ve vedoucích funkcích.

Vědci analyzovali tisíc největších společností se sídlem v USA, mezi nimiž byla zahrnuta také řada mnohonárodních firem, za účelem odhadnout, kolik žen se v podnicích propracuje na nejvyšší pozice. Výsledkem studie je skutečnost, že 48 procent amerických firem naprosto postrádá přítomnost žen v pozicích vysokých vedoucích pracovníků. Kromě toho v mnoha společnostech ženy zastávají tyto pozice pouze symbolicky. Jen 7,2 procent firem mělo více než dvě ženy ve vysokých vedoucích pozicích a pouze 2,6 procent jich mělo více než tři.

Společnost Pražská teplárenská jednapadesátiletou ekonomku Marii Čauševičovou kvůli pohlaví nediskriminovala. Odvolací pražský městský soud včera potvrdil rozhodnutí obvodního soudu, který zamítl i její návrh na dodatečné dosazení do funkce finanční ředitelky tepláren. Nesouhlasil ani s požadavkem Čauševičové na veřejnou omluvu v médiích a s finanční satisfakcí jeden milion korun. Včerejší verdikt byl zřejmě vůbec prvním pravomocným rozhodnutím v souvislosti s pracovní diskriminaci kvůli pohlaví v ČR.