ženy a média

Pokrčený hýbající se prst jako symbol malého penisu - tak právě toto gesto rozčílilo australské muže. Důvod? Tamní dopravní úřad přišel s kampaní, která má zastavit agresivní mladé řidiče.

Rychlá, bezohledná jízda, časté nehody, předvádění se za volantem - to všechno jsou fakta, která přiměla australský dopravní úřad k činu. A tak vznikla kampaň proti rychlé a bezohledné jízdě mladých řidičů, založená na tom, že všichni mají malé přirození, jinak by totiž doržovali dopravní předpisy a na silnicích se nepředváděli.

Pokutu ve výši půl milionu korun udělil Pražský úřad práce obchodnímu řetězci Interspar, a to za porušení zákazu diskriminace a dalších nařízení. Při přijímacím pohovoru totiž uchazeči a uchazečky o zaměstnání museli vyplnit osobní dotazník, v němž odpovídali na otázky ohledně počtu dětí a rodinného stavu. Otázky tohoto druhu jsou ale v rozporu se zákonem, neboť jsou diskriminační.

To ale nebyly jediné prohřešky - úřad práce navíc odhalil nesrovnalosti v evidenci zdravotně postižených zaměstnanců a dále zjistil, že Interspar nedodržel podmínky pro zaměstnávání cizinců. Obchodní řetězec se proti pokutě odvolal, její udělení považuje za protiprávní.

Na 31.7. připadá každoročně Den africké ženy, který se slaví na počest založení Panafrické ženské konference v roce 1962.

Konference se uskutečnila proto, aby se upozornilo na nerovnoprávné postavení afrických žen. Cílem bylo vytvořit podmínky pro dosažení rovnosti mezi pohlavími, a to na poli ekonomickém, politickém, sociálním a kulturním.

Česká i zahraniční média se v uplynulých dnech zajímala o článek americké novinářky Robin Givhan, jež pro deník Washington Post napsala rozhořčený příspěvek na téma "Hillary Clinton a její dekolt".

Proč takový poprask kvůli výstřihu? Módní kritičku pobouřilo, že se Hillary Clinton vychýlila ze svého standardu, a na místo "usedlého" stylu zvolila pro prezentaci v Kongresu velice femininní a sexy kombinaci s hlubokým výstřihem.

Představte si, že dostanete úkol - vyjmenovat současné nejznámější političky, premiérky nebo prezidentky. Možná vás hned napadne Hillary Clinton, Ségolene Royal, Pratibha Patil nebo Cristina Fernandéz de Kirchner. Zkrátka ženy, o nichž se poslední dobou hodně mluví. Ale co když bude znít úkol jinak, a sice: Kolik žen zastávalo prezidentskou nebo premiérskou funkci ve 20. století?

Margaret Thatcher, Indira Gandi ... ale které byly další? A byly vůbec ještě nějaké? Tady už to s pamětí možná bude horší. Aby také ne, vždyť o ženách-političkách se obecně příliš nemluví. A už vůbec ne o těch z dob minulých.

Ty tam jsou doby, kdy vstup do manželství byl považován za životní cíl a nezbytnost. Stejně tak už pominulo společenské opovržení vůči ženám, které se rozhodly vychovávat dítě samy. Uvolnění společenského klimatu a neomezené možnosti rozhodly o tom, že čím dál tím méně párů uzavírá manželství. Tento trend s sebou přináší ještě jeden fakt - mimo manželství se rodí stále více dětí.

Čtyři z pěti prvorodiček se základním vzděláním porodily v loňském roce dítě, aniž by uzavřely manželství. V roce 2006 se narodilo vůbec nejvíce nemanželských dětí v historii. Podle údajů Českého statistického úřadu každé třetí dítě vyrůstá ve volném svazku, nebo bez jednoho z rodičů.

Na platovou nerovnost mezi pohlavími doplácejí ženy nejen během produktivního pracovního věku, ale i v důchodu. Podle statistik České správy sociálního zabezpečení totiž ženy v ČR pobírají v průměru o pětinu nižší penzi než muži.

Výše starobního důchodu penzisty-muže činila ke konci loňského roku kolem 9157 korun měsíčně, důchodkyně však pobírala o 1726 korun méně.

Drama končí - tak se dá stručně vystihnout osud pěti bulharských sester a palestinského lékaře, kteří byli dnes vydání do Bulharska. Po osmi letech věznění jsou na svobodě. Bulharský prezident jim totiž okamžitě po vydání udělil milost. 

"Dramatický případ zakončený osvobozujícím rozsudkem bulharských obyvatel je u konce. Stále však soucítíme s další velkou tragédií - se všemi infikovanými libyjskými dětmi a jejich rodinami," řekl bulharský prezident Georgi Parvanov.

Historicky první indickou prezidentkou se ve čtvrtek stala Pratibha Patil, kandidátka vládnoucí koalice. V klání o prezidentský titul jasně zvítězila, když s převahou porazila kandidáta opozice, dosavadního viceprezidenta Bhairona Singha Šekhavata. Po premiérce Indiře Gándhí, jež se stala vůbec první premiérkou-ženou na světě, se Pratibha Patil aktuálně stává další ženou zastávající vysokou politickou funkci v Indii.

"Je to velmi povzbuzující pro další ženy, které chtějí opustit své domovy a učinit něco pro svou kariéru, zkrátka udělat něco pro svět," řekla po zvolení prezidentky jedna z členek volebního týmu.