Opravdu dokážete vyjmenovat političky 20. století?
Představte si, že dostanete úkol - vyjmenovat současné nejznámější političky, premiérky nebo prezidentky. Možná vás hned napadne Hillary Clinton, Ségolene Royal, Pratibha Patil nebo Cristina Fernandéz de Kirchner. Zkrátka ženy, o nichž se poslední dobou hodně mluví. Ale co když bude znít úkol jinak, a sice: Kolik žen zastávalo prezidentskou nebo premiérskou funkci ve 20. století?
Margaret Thatcher, Indira Gandi ... ale které byly ty další? A byly vůbec ještě nějaké? Tady už to s pamětí možná bude horší. Aby také ne, vždyť o ženách-političkách se obecně příliš nemluví. A už vůbec ne o těch z dob minulých.
Indie, Argentina ... ale co třeba USA?
Překvapivě to nejsou ty nejvyspělejší země, respektive světové velmoci, v jejichž čele dnes stojí ženy. Ženy se stávají prezidentkami všude možně, jen ne třeba ve Francii, Německu nebo Rusku.
A tak se v souvislosti s ženskými státními úřednicemi setkáváme s paradoxem. Zatímco Pratibha Patil se s přehledem stane indickou prezidentkou, Ségolene Royal musí ve volbách čelit neúspěchu. To Hillary Clinton má reálnou šanci stát se první americkou prezidentkou, zase ale ne tak velkou, jako třeba Cristina Fernández de Kirchner, jež může už brzy stanout v čele Argentiny.
Kde dnes vládnou ženy
Počet žen v čele států se poslední dobou zvyšuje. Vedle Indky Pratibhy Patil se v letošním roce stala švýcarskou prezidentkou Micheline Calmy-Rey, loni zase v Chile Michelle Bachelet. Stejně tak se zvyšuje počet žen, jež zastávají významné ministerské posty nebo se stávají premiérkami v zemích, kde by to dříve nikdo nečekal ... jako třeba britská ministryně vnitra Jacqui Smith či Christine Lagarde, která se letos stala historicky první ministryní financí ve Francii nebo předsedkyně izraelského parlamentu Dalia Icik.
20. století - boom premiérek
Ženy se ale o výkon státní moci dělily už ve 20. století, a některé dokonce ještě o století dříve. Ty první z nich často kráčely ve šlépějích svých otců nebo manželů, proto, že pokračování ve státních záležitostech považovaly za logické - svým mužům totiž rozhodně nebyly jen pasivní oporou. Jiné byly zvoleny nebo jmenovány na významný post vlastní zásluhou. Zajímavostí přitom je, že většina žen byla do státního úřadu zvolena opakovaně.
Jediným problémem je, že se o političkách z 20. století příliš nemluví. Kdo například dokáže vyjmenovat nejznámější premiérky z 60. let minulého století? V tomto období historie skloňuje zejména tři jména - Indira Gandhi (Indie), Golda Meir (Israel) a Sirimavo Bandaranaike (Srí Lanka). Posledně jmenovaná žena se přitom stala vůbec první zvolenou premiérkou na světě. Úřad navíc zastávala opakovaně, celkově bezmála 18 let.
To test ze 70. let už možná dopadne lépe, vždyť rok 1979 přináší vůbec nejúspěšnější političku všech dob, Britku Margaret Thatcher. Ta si na svůj účet může připsat ještě další prvenství, a sice jedenáct let vládnutí.
Norsko, Jugoslávie, Litva, Francie, Polsko, Kanada, Nový Zéland, Pákistán, Bangladéš ... co mají společného? Ve všech z nich se v 90. letech staly premiérkami ženy.
Minulé století přitom nezná jen premiérky, ale i prezidentky. V čele států se objevovaly od 70. let. Za všechny zmiňme například islandskou prezidentku Vigdís Finnbogadóttír.
Prezidentky 20. a 21. století
Klára Zelenková
Maryl a její Margaret.
(MgA.Květoslava Šamajová, 21. 1. 2012 23:26)