ženy a média

Více se takto zajisté mrhá v chudších zemích než v zemích bohatých. Zpráva Hospodářské a sociální komise OSN pro Asii a Tichomoří zveřejněná minulý týden dospívá k závěru, že diskriminace na základě pohlaví a konkrétně omezování pracovních příležitostí pro ženy stojí tento region 42 až 47 miliard dolarů ročně.

Mezi účastí mužů a žen na trhu práce je zde zcela běžná 30 až 40procentní propast. Špatná situace ve vzdělávání dívek přijde na dalších 16 - 30 miliard dolarů. A tyto ekonomické náklady ještě nezohledňují násilí páchané na ženách a dostupnost zdravotní péče. Ovšem ženy jsou nedoceněné i v bohatých zemích. Stačí se podívat na rozdíl v míře zaměstnanosti mužů a žen v Americe, Japonsku a v západní Evropě. Ve Švédsku, kde je do pracovního procesu zapojeno přibližně 70 procent žen ve věku 15 - 64 let, činí rozdíl méně než pět procentních bodů. V Americe a Velké Británii je to přibližně 12 procent, v Itálii, Japonsku a Španělsku rozdíl překračuje dvaceti procentní hranici.

Nesnáze s daněmi
Na ničem z výše uvedeného by příliš nezáleželo, kdyby nízká zaměstnanost žen a ušlý produkt byly důsledkem vědomého rozhodnutí. V realitě tomu ale tak není. Řada žen by ráda pracovala nebo by pracovala ještě více, ovšem jen pokud by mohly využít cenově dostupných služeb péče o děti - není žádným překvapením, že dotace na tyto služby zpravidla zvyšují pravděpodobnost, že se matky do práce vrátí. V mnoha zemích se přitom na druhou výdělečně činnou osobu (většinou ženu) vztahují vyšší daňové sazby než na hlavního živitele. Výjimkou je Švédsko, kde jsou průměrné daňové sazby stejné. Naopak v Itálii a Španělsku se na druhou výdělečně činnou osobu vztahuje sazba o 60 % vyšší než na partnera.

Vyšší účast žen na trhu práce by mohla napomoci k vyřešení problémů spojených se stárnutím populace. Při vyšší míře zaměstnanosti by se snížil počet důchodců na jednoho produktivního pracovníka.
Situace se poslední dobou ale mění, například v Itálii a Španělsku se za poslední desetiletí míra zaměstnanosti žen rapidně zvýšila. Zmenšení rozdílu v zaměstnanosti mužů a žen představovalo polovinu nárůstu celkové míry zaměstnanosti v eurozóně a 0,4 procentního bodu z 2,1% ročního nárůstu HDP od roku 1995 tamtéž. Naopak v Americe míra zaměstnanosti žen v poslední době poklesla - snad v důsledku cyklických změn. A nepříliš vysoká hodnota hlášená z Japonska se nahoru příliš nepohnula. Dá se očekávat, že mezera zaměstnanosti mezi muži a ženami se bude zužovat i tehdy, pokud nedojde ke změnám v politice. K těm však místy dochází, snad nejvíce ve Španělsku. Zaměstnanost španělských žen jednotlivých věkových skupin se podobá číslům z Francie a Německa starým patnáct let. U žen mezi 20 a 30 lety je nyní pravděpodobnější, že jsou zapojeny do pracovního procesu, než u jejich amerických vrstevnic.

Muži tedy světovou ekonomiku řídí, možná je ale na ženách, aby ji zachránily.