ženy a média

Podle průzkumu společnosti GfK zažívá šikanu (mobbing) na pracovišti 16 procent Čechů a Češek. V praxi to znamená, že o šikaně se na vlastní kůži přesvědčilo na 640 tisíc lidí. Více než čtvrtina postižených je mobbingu vystavována alespoň jednou týdně, téměř polovina pak po dobu delší než půl roku. Nejčastěji se přitom obětí šikany stávají ženy nad 45 let. Proč právě ony? Podle psychologů se neumějí proti přímému útoku příliš bránit, často navíc mlčí kvůli obavám, aby ve svém věku nepřišly o postavení a výhody, které za celý pracovní život získaly. Hlavním důvodem jsou pak obavy ze ztráty zaměstnání.

Z průzkumu vyplývá, že mobbingu jsou nejčastěji vystavovány starší věkové skupiny a lidé žijící v menších městech. Naproti tomu věk agresora se stále snižuje. Nejčastěji jde o mladého manažera bez větších pracovních i osobních zkušeností, který si své neúspěchy vybíjí právě na některých podřízených. Často může být příčinou šikany i větší pracovní zkušenosti či vzdělání oběti.

Mobbing není jen módní slovo, ale realita, které poslední dobou na pracovišti čelí stále více zaměstnanců a zaměstnankyň. Zahrnuje všechny formy šikany spolupracovníků, jež mohou negativně působit jak na psychický, tak i fyzický stav poškozeného. Promítají se pak nejen do pracovního výkonu, ale života vůbec.

Projevy mobbingu často začínají nenápadně - od žertování, ironických poznámek, až po zesměšňování, pomlouvání nebo dokonce zadávání "nesmyslných" úkolů, které prostě nelze splnit. Často se přidává i sabotování práce a izolace od pracovního kolektivu ... Šikana se časem může vyvinout až ve fyzické ubližování či sexuální obtěžování. Následek? Oběť ztrácí sebedůvěru, sebevědomí i koncentraci, což se pochopitelně promítá do pracovního výkonu.

Jak se proti šikaně bránit? Nenechat si ji líbit už v pozačátku, upozorňovat na nevhodnost chování samotného agresora i jeho nadřízené, pokud nějaké má. V případě, že mobbing dosáhne neúnosné meze, nezbývá nic jiného než změnit zaměstnání, případně se bránit právní cestou.