ženy a média

První dítě v osmnácti? Tak to už dávno neplatí. Současný věk prvorodiček se pohybuje někde mezi sedmadvaceti až dvaatřiceti lety.

Nejstarší jsou prvorodičky v Praze (28,1 let), naopak nejmladší v okolí Plzně a Domažlic, ve středočeském kraji (Kutná Hora) a Rakovníku - jejich věk zde v průměru dosahuje k 23,8 rokům.

Věková hranice se posouvá každý rok

Věkový posun byl zaznamenám už v průběhu 90. let - zatímco v roce 1991 činil průměrný věk matek 24,7 let, o deset let později to bylo už více než 27 let. Za stoupajícím věkem prvorodiček v 90. letech stály nové možnosti - na jedné straně neomezeného cestování, příliv zahraničních firem a lukrativní pracovní nabídky, na druhé straně pak malá, či spíše mizivá pomoc státu při pořizování společného bydlení a zvyšující se náklady na živobytí.

Hranice 25 let byla překonána v letech 2001 až 2005 - vliv na tom bezesporu měla rychlá ekonomická transformace, jejíž důsledky se začaly projevovat právě v tomto období. Zvyšující se nezaměstnanost, nízká sociální podpora a růst cen, to všechno přimělo mladé lidi k tomu, aby odkládali sňatek a tudíž i zakládání rodiny. Manželství navíc přestávalo být hlavním životním cílem, upřednostňovat se začalo soužití na hromádce, zvýšoval se také počet lidí, kteří vůbec nežili v páru - do ČR pronikla móda singles. 

Nejprve praxe, poté rodina

Poslední dobou se navíc objevuje další problém - o děti se nemá kdo starat. Prarodiče jsou často ještě pracovně aktivní, vzhledem k tomu, že věková hranice odchodu do důchodu se posunula a určitě ještě bude dále posunovat. Nízká porodnost měla za následek rušení jeslí a školek, kterých je nyní kvůli babyboomu nedostatek. Zaměstnavatelé přitom českým rodinám stále nevycházejí vstříc. Možnosti práce z domova nebo zaměstnání na částečný úvazek, školky přímo na pracovišti nebo příspěvek na chůvu, střídavá péče rodičů o děti - to jsou benefity, o nichž si rodiče u nás mohou nechat jen zdát.

Zvyšující se náklady na životobytí nutí mnohé rodiny, aby se kromě otce opětovně zapojila do pracovního procesu i matka. Málokterá rodina má totiž dostatek finančních prostředků, aby zajistila základní potřeby domácnosti a k tomu si ještě najala chůvu. Vysokoškolský diplom už navíc sám o sobě není zárukou sehnání kvalitní práce, mnohé ženy se proto nejprve snaží získat praxi, na místo toho, aby otěhotněly bezprostředně po zakončení studia.  

Rostoucí věk prvorodiček u nás ale z hlediska evropského dění není ojedinělý. Evropanky se stávají matkami stále později.