ženy a média

Minulý pátek se uskutečnila mezinárodní konference na téma "Kvóty - klíč k rovnosti", kterou realizovalo občanské sdružení Fórum 50 %, a to v rámci iniciativy Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. Konference se vedle zahraničních panelistek zúčastnili i představitelky a představitelé z českých politických stran. Debatovalo se nad zavedením kvót, včetně mezinárodního kontextu, dále pak nad zapojením žen do politiky a situací v České republice.

C. Svoboda navrhuje reformu uvnitř politických stran

Za mužské účastníky konference promluvil Cyril Svoboda. Podle jeho slov mohou za nedostatek žen v politice především samotné politické strany, které jsou jednoznačnou brzdou dalšího vývoje. "Vstupu žen do politiky brání i celková atmosféra ve společnosti," myslí si Svoboda. Sám přitom navrhuje hned tři kroky, kterými se můžeme vydat.

Situaci může dle jeho slov změnit radikalismus, který spatřuje v zavedení pozitivní diskriminace, tedy kvót. Tento krok pak povede ke kultivaci politického prostředí a změně prostředí, které je v současné době kvůli maskulinní dominanci vulgární. Zavedení kvót navíc zaručí větší práva pro ženy, což může být dobrý start pro začátek. Pravým opakem je pak varianta nedělat nic a čekat, až se společnost zkultivuje sama. Existuje ale i třetí možnost, a sice reforma nominací na kandidátních listinách. "To je cesta, která vede nahoru. Nejdříve musíme změnit chování uvnitř politických stran a dostat více žen na kandidátky," řekl Svoboda.

Málo, málo je žen v politice

Přestože ženy tvoří polovinu obyvatelstva, v rozhodovacích procesech to stále není patrné. V obou komorách parlamentu jim připadá pouze 15 křesel, v osmnáctičlenné vládě zasedají pouze tři ženy - a je navíc otázka, zda jich nakonec nebude ještě o něco méně. To přitom nejsou jediné výtky, vždyť v čele krajů nestojí ani jedna žena, situace není o nic lepší ani na pozicích starostek a členek krajských a městských zastupitelstev. Haló noviny [1] uvádějí, že "legislativní kroky k vyššímu zastoupení žen doporučil ČR loni i výbor OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen." Navzdory tomu si ale situace příliš nezměnila.

Ředitelka Fóra 50 % Lenka Bennerová pro Haló noviny [2] říká, že jsme se zasekli na mrtvém bodě. "Zdá se, že pokrok tu je, ale stále je daleko od slov k činům. Politická reprezentace neví, jak má problematiku uchopit." I když se o větším zapojení žen (nejen) do politky stále diskutuje, téma zůstává stále spíše okrajovou záležitostí.

Kvóty nejsou otázkou jen levicových stran

Zavedení kvót a větší prosazování žen se navíc nesprávně spojuje s levicovými stranami. To Haló novinám [3] potvrdila i předsedkyně parlamentní komise pro rovné příležitosti Soňa Marková z KSČM, která se mezinárodní konference také zúčastnila. "Zahraniční delegátky se shodly na tom, že kvóty v jejich stranách jsou sice různé, ale působení žen v nich má na politiku jednoznačně kladný vliv. Zlepšuje politiku samotnou i tvář strany." Marková pak dále připomněla, že do vedení její strany byla po zatím posledním sjezdu zvolena pouze jedna místopředsedkyně.

Problémem českých politických stran je, že pokud už vůbec o kvótách uvažujích, pak pouze na základě "doporučení". To je ale v konečném součtu nenutí k tomu, aby se uvedenými kroky řídily. A právě to je největší rozdíl mezi praxí v EU a dalšími zeměmi v zahraničí. "Evropská komise jednoznačně podporuje vyšší zastoupení žen v politice i stanovení kvót. Kolem 48 zemí má dokonce kvóty stanovené zákonem a v dalších 69 zemí je mají dané v politických stranách," uvedla Soňa Marková.

[1, 2, 3] zdroj: "O zastoupení žen se (jen) mluví", Haló noviny, 18.9.2007, roč. 17, č. 218, s. 3