ženy a média

... Výrazně aktivnější v rodině jsou muži v severských zemích. Rodičovská dovolená mužů tam má nejdelší tradici. Sahá do 70. let 20. století, ale častějšího využití se jí dostalo až v 90. letech, a to díky novým stimulačním opatřením. Podle Olgy Nešporové z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí jde zejména v případě takzvaných otcovských kvót ve Švédsku, Norsku a na Islandu o jeden z "nejsmělejších experimentů sociální politiky" a o jistou formu "sociálního inženýrství". Kvóty stanovují dobu, kdy otcové musejí zůstat doma s dětmi. Pokud ji nevyužijí, pak rodina ztrácí na tuto část placeného volna nárok.

Ve Švédsku využily měsíční kvótu v roce 1995 více než tři čtvrtiny mužů, v Norsku ji dnes využívá 85 procent mužů. Na Islandu si volno bere na dva měsíce 82 procent mužů a na celé tři měsíce, jež kvóta ukládá, 76 procent mužů.
Nicméně i v severských zemích platí, že péči o dítě se většinou věnuje spíše žena. Z celkové délky absencí v práci kvůli mateřské, otcovské a rodičovské dovolené náleží zhruba 90 procent ženám, zbylých deset procent mužům.

Určitá forma rodičovské dovolené pro muže funguje vedle ČR i v jiných postkomunistických zemích, například v Chorvatsku nebo Slovinsku. Naopak například v Makedonii mohou muži čerpat "mateřskou" dovolenou pouze ve výjimečných případech, když matka zemře nebo dítě opustí.

Nečasovy změny
Ministr Petr Nečas navrhuje změny, z nichž některé by mohly dále přispět k posílení role otců v rodinách. Rodiče by si měli volit ze tří stupňů rodičovské dovolené, na dva, tři či čtyři roky. Otcové by navíc získali právo jednotýdenního volna, jež by mohli čerpat do dvou měsíců od narození dítěte.
Od ledna 2007 představuje rodičovský příspěvek 7582 korun měsíčně, předtím šlo o 3696 korun.

Zastánci rodičovské dovolené pro muže argumentují posílením role otce v rodině. Poukazují na krizi otcovství, k níž došlo v průběhu 20. století v souvislosti s rozpadem tradičních hodnot.

(Rádio Impuls)