ženy a média

Muži se profesně realizují, ženy se starají o domácnost a rodinný krb, protože po kariéře netouží – to je fráze, která už dávno neplatí.

Ženy už dnes mohou být stejně úspěšné jako muži, stoupat vzhůru po kariérním žebříčku i obsazovat významné posty. Opravdu je to ale tak snadné?

Na první pohled se zdá, že podmínky pro start kariéry mají muži i ženy stejné. „Pohlaví kandidáta už dávno není klíčovým kritériem,“ říká personalista Václav Padrůněk z Peopleplace. „I když občas se setkáme s určitými stereotypy v požadavcích klientů, zejména v oborech, jako je průmysl, těžba a zpracování surovin, lesnictví nebo IT.“

Muž stoupá v kariéře rychleji

Znevýhodnění žen je patrné také v dalších oblastech. Přestože mají srovnatelné vzdělání i pracovní zkušenosti, na vrcholové pozice ve firmách se dostávají obtížně. Kdo za to může? Především společnost jako celek, která stále prosazuje tradiční model, v němž je profesní realizace přisuzována pouze mužům, neboť vystupují jako hlavní živitelé rodiny. „Zatímco takový muž je považován za ctižádostivého a vlastně i za hrdinu, protože bez jeho přičinění by rodina nemohla fungovat, o ženě se prohlašuje, že je kariéristka, která myslí jenom sama na sebe,“ říká Lenka Bennerová, ředitelka občanského sdružení Fórum 50 %.

Rozdíly jsou také v rychlosti – muž se nahoru dostane podstatně dříve než žena, často přitom nemusí překonávat žádné výraznější překážky. To ženy musí přesvědčit dvakrát tolik co muži, aby vůbec dostaly důvěru. Když už se na vrcholové pozice dostanou, jsou pod neustálou kontrolou. „Vedení i ostatní pracující sledují, jak se ženě daří, jestli nedělá chyby. Pokud ano, ihned na to upozorní. Ženám často neprojde to, co mužům ano,“ doplňuje Lenka Bennerová.

Ženy ale nemají vyhráno ani v případě, kdy už se na řídící pozice dostanou. Pak musí počítat s tím, že jim nikdo nic neodpustí, dokonce ani jejich kolegyně. Manažerky navíc často musí pracovat dvakrát tolik co manažeři, aby si získaly uznání a mohly být považovány za stejně dobré, jako jejich mužští kolegové.

Platová nerovnost

Petr Pavlík z pražské Katedry genderových studií přidává ještě další důvod – ženy častěji čelí sexuálnímu či jinak motivovanému obtěžování. „V českém kontextu tohle téma bývá obecně bagatelizováno. Zvláště to je patrné, pokud chce žena stoupat v kariérním žebříčku, kdy může čelit situaci něco za něco.“

Samostatnou kapitolou pak zůstává platová nerovnost, která provází ženy prakticky na všech postech – podle Českého statistického úřadu jsou platy českých žen přibližně o 19 procent nižší než ty mužské, přičemž ženy ve vedení pobírají až o polovinu méně. Statistiky navíc uvádějí, že nerovnost v platech je problém celé EU.

Ekonomka Markéta Šichtařová za rozdíly ve finančním ohodnocení nevidí diskriminaci, nýbrž zákony tržního prostředí. „Pokud žena nepracuje 12 a více hodin jako muž, což prostě nemůže, pokud se musí starat o dítě, jen stěží může pobírat stejný plat. Firmy nebudou ženám platy srovnávat jen proto, že je to spojováno s diskriminací – platí jim za odvedenou práci.“ S tím souhlasí i personalista Václav Padrůněk, když uvádí, že „ženy mají vesměs méně času na přesčasy, protože na nich stále více než na mužích leží tíha péče o děti a domácnost.“

Firemní benefity pro rodiče

Největší komplikací pak zůstává fakt, že české firmy rodičům, tedy ženám i mužům, stále nevycházejí vstříc. „Situaci navíc ztěžuje to, že pořád ještě není pravidlem práce z domova, práce na částečný úvazek nebo možnost flexibilního uspořádání práce. K tomu se přidává ještě nepružnost jeslí a školek, které bývají otevřeny jen od sedmi do čtyř,“ shrnuje Václav Padrůněk.

Pokrok lze spatřovat u některých mezinárodních společností, které do praxe převádějí politiky slaďování rodinného a pracovního života. S pracujícími během rodičovské dovolené nepřerušují kontakt, nabízejí částečné úvazky i celou řadu benefitů, od příspěvků na hlídání dětí, kojeneckou stravu nebo letní tábory až po vytváření dětských koutků přímo na pracovišti. „V porovnání se Skandinávií nebo Nizozemskem pořád nejde o ustálenou praxi. Drtivá většina společností, které tyto výhody poskytují, jsou zahraniční,“ uzavírá Václav Padrůněk.

Klára Zelenková