ženy a média

Radní z německého městečka Fürth, GABRIELE PAULI, zaměstnává tuzemská i zahraniční média od loňských Vánoc. Aby také ne, když se jí podařilo svrhnout z předsednického postu šéfa Křesťansko-sociální unie (CSU) Edmunda Stoibera.

Jakým způsobem o ní referují česká periodika? Web ženy a média podrobil obsahové analýze všechny texty, které v rozmezí prosince 2006 až srpna 2007 uvedenou političku zmiňovaly.

Výsledná zjištění pak nemusí být aplikována pouze na Gabriele Pauli, lze je uplatnit při hodnocení mediální prezentace jakékoliv jiné ženy-političky.

VERZE PRVNÍ: Hrdinka

Do veřejného podvědomí se Gabriele Pauli zapsala poté, co na přelomu letošního roku obvinila šéfa CSU a bavorského premiéra Edmunda Stoibera z toho, že o ní zjišťuje informace přesahující hranice soukromí - například zda má milence, jaké jsou její slabosti a jaký má vztah k alkoholu. A to vše s jediným cílem: zdiskreditovat regionální političku za to, že ho začala veřejně kritizovat.

Zájem médií o kauzu byl od počátku veliký. A to především proto, že skandál se odehrál uvnitř konzervativní politické strany, která staví na křesťanských ideálech a nezkažené morálce. Dalším důvodem byl bezesporu fakt, že do boje s předsedou vyrazila žena, jež se odvážně postavila stranickým kolegům-mužům a samotného Stoibera následně vyzvala k rezignaci.

Zprávy prezentované tuzemskými deníky se v tomto bodu držely informační kvality, tedy prezentace faktů. Texty na pomezí rozšířené zprávy a komentáře už ale obsahovaly subjektivní hodnocení s tradičními stereotypními přívlastky.

Vysledována tak byla spojení jako "hezká/půvabná žena, sličná radní, pohledná politička" a nejrůznější narážky, upozorňující zejména na to, že Gabriele Pauli nepatří mezi standardní političky, protože „nosí minisukně a jezdí na motorce“. Novináři a novinářky také často používali tradiční nešvar: ženské jméno vs. mužské příjmení („sličná Gabi/krásná Gabi“ X Stoiber).

Zejména z titulkových komplexů pak bylo patrné, že média zdůrazňují střet slabého (ženského) a silného (mužského) světa, viz například "Gabriele útočí na vládce Bavor" nebo "Zkušenému harcovníkovi zlomila vaz pohledná Gabriele Pauliová". Právě titulky obvykle obsahovaly hned všechny zmiňované stereotypy.

VERZE DRUHÁ: Když latex všechno zkazí

Zatímco počáteční medializace stavěla na prezentaci faktů, ta následující už jednoznačně vycházela z tendencí bulvarizace.

Proč ta změna? Na jaře vzbudila Gabriele Pauli rozruch kvůli fotografiím pro společenský časopis Park Avenue. Na samotném počinu by nebylo nic zvláštního, kdyby se ovšem politička nenechala vyfotit v minisukni, latexových rukavicích a vysokých kozačkách.

"Po kritice bavorského premiéra Edmunda Stoibera (CSU), jež vyústila v jeho pád z trůnu, pózuje na fotkách lifestylového magazínu Park Avenue s mírně lascivním výrazem a v naolejovaných latexových rukavicích či červené strečové minisukni. Není divu, že k přezdívkám rebelka, sličná radní či Jana z Arku CSU jí přibyly další: domina, latexová lady či žena vamp." ("Domina do vlády?" Týden, 2.4.2007)

VERZE TŘETÍ: Pauli vyzývá bavorské ženy k rebélii

Až v květnu 2007 začínají média zmiňovat Gabriele Pauli v souvislosti s ženami, respektive emancipačními tendencemi a bojem za zrovnoprávnění žen.

Regionální deníky publikují text Tomáše Procházky, jenž například uvádí, že "žádná jiná žena nedokázala dopálit bavorské muže tak, jako Gabriele Pauliová", a to zejména proto, že vyzývá ženy, aby se více angažovaly v politice. Jak pak dále zmiňovaný autor podotkl, Pauli "boří představy o ženě ochránkyni krbu", s čímž se muži z CSU odmítají smířit.

VERZE ČTVRTÁ: Skoro jako Angela Merkel

V červenci 2007 členka bavorské zemské rady, jež v tomto roce získala ocenění "Za odvahu v politice", oznámila, že bude kandidovat na post předsedkyně  křesťansko-sociální strany CSU. 

Bylo to přesně osm měsíců poté, co se média o Gabriele Pauli začala zajímat vůbec poprvé. Vedle zpravodajských informací novináři a novináři v rámci souhrnu nezapomínali připomenout i netradiční "latexové fotky".  

"Donedávna neznámá žena odstřelila Edmunda Stoibera, nechala se vyfotit jako domina, teď kandiduje na šéfku strany." ("Bavorská rebelka chce vést CSU", MFD, 21.7.2007)

"V březnu nafotila Pauliová pro časopis Park Avenue sérii kontroverzních fotografií a la domina. A v červenci tato rebelka oznámila kandidaturu na šéfku CSU." ("Bavorsko: končí Stoiberova éra", MFD, 10.8.2007)

V souvislosti s kandidováním na post předsedkyně strany začala média srovnávat Gabriele Pauli s kancléřkou Angelou Merkel. A to plným právem, vždyť obě ženy se pustily do boje o post, jenž byl doposud v hlavní režii mužů. Obě se navíc na politické "výsluní" dostaly poté, co svrhly dlouholeté špičky svých stran - Angela Merkel poslala do předčasného důchodu šéfa křesťanských demokratů Helmuta Kohla, Gabriele Pauli zase předsedu křesťanských socialistů Edmunda Stoibra.

Právě na srovnávání s Angelou Merkel ale bylo patrné, že média si u žen všímají především vzhledu, což se nejvíce projevuje právě na veřejně známých osobnostech. Například Luboš Resler z vydavatelství VLP při porovnávání obou žen uvedl, že "první je při těle, nosí kalhotové kostýmy [Merkel], druhá je štíhlá, miluje minisukně a jezdí na motorce [Pauli]".

VERZE PÁTÁ: Krásná a netradiční politička

Kritiku médií si Gabriele Pauli vysloužila za svou celkovou prezentaci. Ať už to byly zmiňované netradiční fotky, jízda na motorce, výrazný make-up nebo sexy oblečení, to všechno přispívalo k negativní publicitě.

V této souvislosti lze poukázat na zajímavý trend. Média předkládají veřejnosti vlastní ideál krásy - ženy mladé, usměvavé, štíhlé, sexy, to je nesporný fakt. Všechny ty, jež se tomuto uměle vytvořenému standardu nevyrovnají, pak redakce odsuzují (viz například citovaný výrok o Angele Merkel: "je při těle, nosí kalhotové kostýmy"). A to často nepřímo, většinou prostřednictvím textů o tom, jak zhubnout, jak se nalíčit, co si obléknout apod. Zároveň však média kritizují všechny ty, jež si podobný styl vzaly za svůj (viz Gabriele Pauli). Vybočování ze standardu prostě jen tak nepřecházejí, naopak na něj upozorňují. Pokud se žena sama rozhodne, že bude upozorňovat na svůj vzhled, je to špatně, stejně jako když se začne soustředit na jiné své přednosti.

Členka bavorská zemské rady pak odpovídá "ideálu", jenž média prosazují. Zcela se totiž vymyká zažitým představám o pasivní a konzervativní političce, a to nejen uvnitř CSU, ale v německém politickém prostředí obecně (koneckonců podobně "provokující" političku bychom marně hledali kdekoliv jinde). Současně je to ale především ona sama, kdo může za šíření tradičních stereotypů: médiím zkrátka dala příležitost k tomu, aby o ní referovala právě tímto stylem.

"Gabriele Pauli nesplňuje klišé o usedlých 50letých političkách a už vůbec ne o členkách tradiční katolické CSU." ("Provokující domina chce do čela CSU", LN, 10.8.2007)

Periodika se během mediální prezentace GABRIELE PAULI nevyhnula tradičním prohřeškům. K veřejnosti sice vyslala poselství, že Stoiberovi se do cesty postavila silná žena, ta však ztrácí body kvůli tomu, že nemá dostatek zkušeností, chová se jako rebelka a na rozdíl od jiných političek je "krásná a sexy", což je bezesporu její velké mínus.

Další přítěží pak byly fotografie v časopisu Park Avenue, buřičství uvnitř konzervativní politické strany a celková netradiční prezentace. To všechno přispělo k tomu, že jakákoliv aktuální informace byla v rámci shrnujících údajů opakovaně doplňována právě o tyto "prohřešky". Každý záslužný čin Gabriele Pauli pak byl "zazděn" kvůli připomenutí všech dosavadních poklesků, což bezesporu nejvíce snížilo její serióznost. Nejlépe to vystihl příspěvek publikovaný v časopisu Týden, když rozebíral její stávající politické kroky:

"Nejvíce jí politicky uškodilo pózování pro lifestylový magazín Park Avenue, na jehož fotografiích je k vidění s mírně lascivním výrazem a naolejovanými latexovými rukavicemi anebo v červené strečové minisukni. Série snímků má název ´Sant Pauli´ ve zjevné narážce na známou čtvrť s bordely v Hamburku. Žádný div, že si Pauliová vysloužila označení ´latexová lady´, ´žena wamp´ nebo ´domina´. ("V latexu proti dračím hlavám z CSU", Týden, 23.7.2007)

Některé ze stereotypních prohřešků (vyjmenovány výše), se objevovaly prakticky v každém komunikátu, vzhledem k tomu, že tematika byla často svěřována stejným redaktorům či redaktorkám. Navíc mnohdy už byly přebírány ze zahraničních zdrojů, tuzemská média tak jen dále podporovala klišé vytvořená světovými agenturami a dalšími periodiky.

Nutno ale podotknout, že k stereotypní prezentaci přispěla velkým dílem samotná Pauli. Ať už to byly "latexové fotky", nesporná rebélie uvnitř vlastní strany či celková netradiční prezentace v politickém prostředí, média pouze reprodukovala reálnou situaci. Výroky typu "Sundala si kalhotky, aby pod sukní nekazily ladné obrysy jejího těla" nemohou být prvotně vytýkány médiím, nýbrž samotné Pauli, právě proto, že byla jejich původkyní. O vznik a následné šíření těchto klišé se tak zasloužila pouze ona. To platí také o zmínkách  týkajících se vzhledu (např. "krásná Gabriele") - i tento způsob prezentace si Gabriele Pauli zvolila.

Největší PERLY Z PERA:

• Nejkrásnější radní Německa měsíce bojuje o to, aby Stoiber už v příštím roce na premiéra nekandidoval.
• Zkušenému harcovníkovi zlomila vaz pohledná Gabriele Pauliová.
• Mezi třiapadesátiletou Merkelovou a o čtyři roky mladší Pauliovou jsou i rozdíly. První je při těle, nosí kalhotové kostýmy, druhá je štíhlá, miluje minisukně a jezdí na motorce. Spojuje je počet manželství - dvě - a touha dělat kariéru.
• Míří však vysoko, nejspíš do vlády. Sličná Gabriele Pauliová každou chvíli překvapí. Naposledy fotkami v latexu.
• Půvabná žena, jež srší sebevědomím, nosí minisukně a jezdí na motorce, dál hlásá: "Stoiberův čas vypršel".
• "To je špiclování", prohlásila devětačtyřicetiletá milovnice minisukní.

Klára Zelenková