Dívčí válka o muslimský šátek
Je zvláštní, jak donedávna banální záležitost, jakou je "muslimský šátek", zastínila sebevětší politické a bezpečnostní problémy. Dokud ženy prvních emigrantů z muslimských zemí seděly doma zavřené a izolované od evropského prostředí, nikdo se o jejich osudy ani oblečení nezajímal. Evropští politici asi nepředpokládali, že dcery a vnučky muslimských emigrantů se budou jednou vzdělávat, a dokonce hledat uplatnění na trhu práce, a už vůbec nepočítali s rostoucím počtem evropských konvertitek k islámu.
Vysokoškolačka v závoji
Proti čemu vlastně bojují německá poslankyně Ekin Deligözová, před ní nizozemská poslankyně Aliová, zbavená občanství za podvod, a jim podobní, když vyzývají muslimky, aby sundaly šátky z hlav? Ve skutečnosti bojují proti emancipovaným a vzdělaným muslimkám, kterých stále přibývá a které si už našly v evropské společnosti své místo a současně uhájily svou víru.
Chtějí být věrnými muslimkami a zároveň pravoplatnými občankami - studovat, pracovat a realizovat se. Díky vzdělání a informacím zjistily, že navzdory některým tvrzením jim islám v ničem takovém nebrání, ba naopak je podporuje. Právě takové muslimky mohou efektivně pomoci svým souvěrkyním z předměstí.
Stávají se také nebezpečnými konkurentkami pro zmiňované poslankyně, neboť mnohé z nich nejsou o nic méně ambiciózní než jejich odpůrkyně. Šátek by měl vypovídat nejen o morálních zásadách, ale má i další důležitou funkci - poskytnout společenskou rovnoprávnost a nechat vyniknout znalostem a schopnostem, nikoliv ladným křivkám či účesu. Tak proč je tento kus látky trnem v oku, když nevadí červené nebo zelené vlasy, piercing či módní výstřelky, které lze sotva nazvat oděvem?
Tvrzení, že zákaz muslimského šátku hájí svobodu a práva žen, které jsou týrány a utlačovány islámem, je falešné. Zákaz šátku násilí nevymýtí - naopak. Tyto jevy se nevyhýbají ani evropským ženám.
Násilí na ženách není tedy omezeno ani etnikem, ani náboženstvím, ani vzděláním. Je celosvětovým problémem.
Jedinou cestou může být osvěta a vzdělávání, i kdyby měla ženě přinést přesvědčení, že se chce sama zahalovat kvůli důstojnosti, víře a lásce k Bohu, tak jak to často vidíme u evropských konvertitek. Pokud si však chce někdo uzurpovat právo přikazovat muslimkám, co smějí na veřejnosti nosit, pak je na stejné lodi s těmi, kteří je nutí, aby se nedobrovolně zahalovaly. Obojí vede k izolaci a útisku.
Navíc otázka muslimského šátku přestává být lokálním a evropským problémem. Vyvolává podobné diskuse v muslimských zemích. I tam se stále častěji setkáte se vzdělanými ženami, které nebyly přijaty do zaměstnání právě kvůli šátku. Někde dokonce existují neoficiální seznamy pozic, které jsou zahaleným ženám zapovězeny. Napříč světem je na muslimky vyvíjen tlak, aby se nedobrovolně vzdaly šátku, a tudíž i zásad své víry. Zkušenosti z Turecka a Íránu však ukázaly, že snahy liberálů a radikálních modernizátorů o jeho vymýcení selhaly.
Zakážeme celibát?
Západní tažení proti islámu se zakrylo do roucha boje za práva muslimských žen - na to totiž Evropané posedlí hájením různých svobod a práv i nadřazenosti své kultury slyší nejlépe. Slepě sami sebe ženou do pasti. Místo toho, aby hledali konstruktivní řešení skutečných problémů, vysilují se horlivými diskusemi o oblékání muslimek.
Přispívají tak k prohlubování sociální diskriminace, nezaměstnanosti, rasismu, pocitu izolace od většinové společnosti a k rostoucímu napětí, od kterého je jen krůček k nenávisti.
Co se však stane, až přijde doba, kdy budou tito "Evropané" požadovat po řádových sestrách, aby se vzdaly svých řeholních oděvů a celibátu?
O autorovi: Jana Al Oukla, Islamistka, česká muslimka Šátek muslimských žen má důležitou funkci - nechá vyniknout znalosti a schopnosti, nikoli ladné křivky či účes.
Jana Al Oukla (Mladá fronta DNES)