Co uděláme s MDŽ?
Senátor Mejstřík pak dále sám uvádí, že Mezinárodní den žen je svátkem, který oslavuje všechna práva, která se pro ženy podařilo vydobýt. Poprvé byl Den žen slaven 28.2.1909 v USA jako vzpomínka na protest amerických žen pracujících v textilní továrně (psal se rok 1857). Před první světovou válkou se tento svátek začal slavit i v evropských zemích, např. Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. Organizace spojených národů uznala Mezinárodní den žen jako svátek všech žen v roce 1977. Krátkodobý pohled do historie ukáže, že s komunistickým režimem nemá tento svátek nic společného. Je proto s podivem, proč by někdo měl usilovat o jeho "vymazání" ze seznamu významných dnů ...
Vzhledem k angažovanosti Martina Mejstříka v Sametové revoluci a porevolučním politickém vývoji, je jeho krok logický. Martin Mejstřík by si ale měl uvědomit, že význam "dne všech žen" prvotně nesouvisí s komunistickým režimem, ale s oslavou nabytých práv pro ženy. 8. březen komunističtí představitelé využili ke svému prospěchu, to je nesporné ... navzdory tomu je ale nutné připomenout, že například Velká Británie nebo Indie Mezinárodní den žen slaví dodnes. A to bez ohledu na to, jestli kdysi dávno československé ženy
dostaly 8. března pugét karafiátů a bonboniéru.
Neúnavné kroky Martina Mejstříka o "vymazání" MDŽ z významných dnů by se tak daly označit známým sloganem "příliš povyku pro nic".
(kz)