První notářka v Čechách, aneb jak se ženám studovalo před sto lety
Ženy, které se prosazovaly v povoláních dříve vyhrazených jen mužům, se při hledání zaměstnání setkávaly se značnými problémy. Uplatnění nacházely většinou spíš v soukromých službách než ve veřejné sféře. Platilo to pro průkopnice v medicíně stejně jako o dvě desetiletí později pro první právničky.
S obtížemi při profesním uplatnění se setkávala i první absolventka práv Anděla Kozáková-Jírová. Rodačka z Humpolce maturovala na chlapeckém reálném gymnáziu v Rokycanech a ve studiích pak pokračovala na pražské právnické fakultě, na níž ženy a dívky začaly studovat od zimního semestru ročníku 1918/1919. Po čtyřech letech byla promována doktorem veškerých práv jako první žena v Československé republice. Obdržela při této příležitosti také dar od prezidenta T. G. Masaryka. Do roku 1925 působila jako právní úřednice Tiskového odboru prezidia ministerské rady a úřednice ministerstva sociální péče.
Prvním právnickým odvětvím, jehož zástupci připustili přijímání právniček, bylo notářství. Proto po krátké advokátní praxi dala Kozáková-Jírová přednost právě notářství. Notářskou zkoušku složila v roce 1928 s prospěchem výborným. V následujícím roce byla " ustanovena jako první žena krajským soudem civilním v Praze na základě usnesení zemského soudu substitutem notářství". Záhy se pak vypracovala na náměstka notáře. Historicky první advokátkou se tak stala její vrstevnice Matylda Mocová-Wíchová, a to od roku 1929. V notářském povolání pak získala Anděla Kozáková- Jírová další prvenství, když byla v září 1938 jmenována veřejným notářem.
Ještě za studií si Kozáková-Jírová spolu s Miladou Horákovou a dalšími vysokoškolačkami našla cestu k˙ženskému hnutí. V boji za rovný přístup žen a mužů ve státní a veřejné správě se angažovala ve Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen. Léta byla jeho místopředsedkyní a působila v řadě ženských spolků. Poznatky odrazila i ve své práci s názvem Právní postavení ženy v českém právu zemském z roku 1926. Byla jednatelkou Ústředí československých právníků a také jednatelkou pražského odboru Spolku československých notářů.
Nejenom právo patřilo mezi její zájmy. Jako majitelka sbírek bibliofilských tisků a starého skla měla blízko k umění. Její jméno lze nalézt mezi členy spolku Hollar, Jednoty výtvarných umělců či Klubu výtvarných umělkyň.
Od roku 1949 žila právnička Kozáková-Jírová v exilu. Zemřela v Santa Barbaře (USA) 1. června 1986 ve věku 89 let.
(Českobudějovický deník)